Úspěchy

Udělení ceny pro největšího slídila často nekončí u medializace problému. V minulých letech jsme již několikrát, v návaznosti na vyhlášení Cen Velkého Bratra, zaznamenali změnu či posun v problému, na který jsme upozornili. To nás jen utvrzuje v tom, že udílení Cen Velkého Bratra má smysl.

 

  1. Za rok 2016 jsme udělili cenu pro firemního slídila firmě Home Credit, která přišla s novým způsobem prověřování žadatelů o půjčku a oznámila záměr využívat při prověřování klientů speciální aplikaci, která zanalyzuje obsah mobilního telefonu klienta. V případě, že například najde kontakty na osoby, které v minulosti půjčky nespláceli, může být žadatel o půjčku odmítnut. Ačkoli na první pohled se celá věc týká pouze těch klientů, kteří by dali souhlas s použitím aplikace, tak tomu tak není. Home Credit by využíval osobní data nejen o těchto klientech, ale i další data shromážděná za dvacetiletou dobu jeho existence a také data o dalších lidech uložená v mobilním telefonu. Zde už si lze jen těžko představit legální používání takové databáze. Po vyhlášení Cen Velkého Bratra Home Credit obrátil a tvrdí, že žádnou šmírovací aplikaci do mobilů používat nebude. Dokonce prý toto vůbec neměl v úmyslu. Každopádně, to, že nešlo o nějaký náš výmysl dokazují vyjádření zástupců Home Creditu pro Lidové noviny stará necelé tři týdny, kdy Jan Macháň, vedoucí sekce zvláštních projektů Home Creditu šmírovací funkcionality chystané aplikace živě popisoval. Lze si jen těžko představit, že by si to pan Macháň celé vymyslel. Bereme to tedy tak, že Home Credit obrátil v reakci na naší cenu, jejíž udělení jsme jim oznámili už 8.2.2017.
  2. Za rok 2013 získalo cenu za dlouhodobé slídění Ministerstvo zdravotnictví za organizaci sběru krevních vzorků novorozenců. Ve čtyřech českých nemocnicích jsou uchováváno bez dostatečného důvodu více než 3 miliony krevních vzorků získaných při tzv. novorozeneckém screeningu. Nejstarší jsou z poloviny 80. let. Podle poroty jsou vzorky potenciálně zneužitelné například k provádění analýz DNA. Navíc neexistuje dostatečný důvod proč by měly být uchovávány po dobu až 100 let, jak je tomu v současnosti. Úřad pro ochranu osobních údajů provedl kontrolu prováděnou ve fakultních nemocnicích v Brně, Ostravě a v pražské Všeobecné fakultní nemocnici a nemocnici na Královských Vinohradech na základě našeho podnětu. Výsledkem kontroly a následných správních rozhodnutí, která již nabyla právní moci, je likvidace kartiček starších 5 let, tedy drtivé většiny uchovávaných krevních vzorků.
  3. Za rok 2012 si cenu anticenu pro úředního slídila odneslo Ministerstvo práce a sociálních věcí za projekt sKarty. Důvodem je vedle skutečnosti, že existence karty s vývojem projektu ztratila v zásadě jakýkoli smysl, zejména fakt, že databázi osob, kterým měla být sKarta vydána, jakož i další správa životního cyklu karty, byla svěřena ze strany MPSV, a v rozporu se zákonem, soukromé bance – České spořitelně. Proti sKartám jsme bojovali mimo jiné ve spojení s Národní radou osob s tělesným postižením od druhé poloviny r. 2012. Našemu podnětu směřujícímu proti sKartám, a zejména pak proti nelegálnímu předávání osobních údajů občanů České spořitelně, dal plně za pravdu Úřad pro ochranu osobních údajů. Právě toto rozhodnutí o nelegálnosti systému pak vedlo k otevření tématu sKaret v Parlamentu a k následnému zrušení sKaret jako takových.
  4. Za rok 2010 byla udělena cena Ministerstvu vnitra za bojkotování přípravy legislativy, která by mohla zlepšit ochranu osobních údajů při využívání kriminalistické databáze DNA. Iuridicum Remedium v kampani směřující k přijetí právní regulace využívání analýz DNA dosáhlo významného úspěchu, když v listopadu 2012 vláda schválila podnět Rady vlády pro lidská práva připravený zástupci IuRe, na základě něhož by mělo Ministerstvo vnitra připravit právní úpravu využívání analýz DNA. V důsledku změnu vlády však z těchto plánů sešlo. V září 2015 sněmovní komise pro kontrolu odposlechů rozhodla o tom, že předloží poslanecké sněmovně návrh zákona o DNA, který dává právní základ existence kriminalistické databáze DNA a zároveň upravuje možnost provádění kontrolních analýz v rámci trestních řízení. Návrh zákona včetně důvodové zprávy jsme vypracovali v IuRe. Zákon, který má pouhých 12 § má řešit dva hlavní problémy: 1. chybějící zákonná úprava existence kriminalistické databáze DNA a 2. vyjasnění pravidel pro uchovávání původních vzorků a různých meziproduktů DNA analýzy. Bližší info zde. Díky aktivitě poslance Daniela Korteho, který se o předložení zákona zasadil, se pod zákon podepsalo 59 poslanců napříč politickým spektrem a míří do vlády k vyjádření jejího stanoviska (11/2015).
  5. Další z úspěchů IuRe na poli ochrany soukromí se týká zavedení anonymního typu Opencard, tzv. osobní karty bez evidence, kterou dnes nahradila Lítačka. Magistrát hlavního města Prahy po dlouhých průtazích a našem nátlaku a nátlaku ÚOOÚ spustil od ledna 2012 pilotní provoz vydávání nového typu karty opencard. Nový typ karty v sobě spojujoval prvky klasické osobní karty a karty anonymní. Pod názvem osobní karta bez evidence se skrývala karta potištěná osobními údaji držitele. Tyto údaje ale již nebyly evidovány v žádných interních databázích. Podstatně se tak snižil slídilský potenciál těchto karet při zachování nepřenositelnosti karty. Když pak od září 2016 začala fungovat Lítačka, upozorňovali jsme opět na nemožnost cestovat anonymně, aniž bychom si za tento „luxus“ museli připlatit. Krátce poté pak MHMP zavedl možnost si osobní údaje nechat vymazat.
  6. Po čtyřech letech úsilí se v roce 2011 podařilo dosáhnout zásadního rozhodnutí Ústavního soudu, který svým plénem jednomyslně prohlásil část zákona o elektronických komunikacích, přikazujícího povinně uchovávat záznamy o e-mailech, přístupu na web, telefonních hovorech a SMS občanů, tzv. Data Retention, za protiústavní. IuRe vytvořilo návrh na ústavněprávní přezkum daných ustanovení a pro tuto iniciativu zajistilo potřebné kvorum poslanců, kteří mají právo návrh na ústavní přezkum podat.