Cenu: Největší úřední slídil
Získává: Ministerstvo vnitra České republiky za bojkotování přípravy legislativy, která by mohla zlepšit ochranu osobních údajů při využívání kamerových systémů, odposlechů a databází DNA.
Ministerstvo vnitra získalo letošní cenu za bojkotování přípravy legislativy, která by mohla zlepšit ochranu osobních údajů při využívání kamerových systémů, odposlechů a databází DNA. Vedení Ministerstva vnitra zároveň v novelách zákona o Policii ČR a zákona o Vojenské policii navrhuje postupy, které soukromí občanů vážně ohrožují.
Podle usnesení Rady vlády pro lidská práva ze dne 10. června 2010 mělo být Ministerstvo vnitra gestorem nové právní úpravy zpracování DNA a souvisejících databází. Stávající legislativa nedostatečně upravuje zacházení s DNA v soukromém sektoru, ale i v sektoru policie – konkrétně zpracování tzv. profilů DNA v kriminalistické databázi (tzv. Národní databázi DNA) . Správu Národní databáze má na starosti Kriminalistický ústav a je upravena zejména interním pokynem policejního prezidenta, který je neveřejný. Obecná zákonná úprava využívání osobních údajů policií umožňuje postupy, které jsou v rozporu s judikaturou ESLP (např. odebírání a následné zpracovávání výsledků analýzy DNA pro budoucí užití u osob, které nebyly uznány vinnými). Problematický je také fakt, že z profilů DNA uložených v databázi lze zjistit nejen údaje o rodinných vazbách, ale i údaje o etnicitě. Uchovávání takových údajů z důvodu možnosti využití při vyšetřování budoucí trestné činnosti je přitom v rozporu se zákonem. Pro odpor zástupců MV se však příprava nové legislativy v této oblasti stále oddaluje.
Cenu: Největší firemní slídil
Získává: Provozovatelé komunitní sítě Facebook za snahu dostat maximum informací z osobních profilů do internetových vyhledávačů.
Největší sociální síť s více než 500 milióny uživateli po celém světě shromažďuje osobní data typu – jméno, příjmení, pohlaví, datum narození, kontakt, fotografie, bydliště, náboženské, politické, kulturní preference, přátelé, rodinní příslušníci a další sociální vazby. Loni 9. prosince změnil Facebook ochranu soukromých údajů takovým způsobem, že (technickým nastavením i klamavou taktikou) tlačí uživatele, aby k soukromým údajům ze svých profilů umožnili přístup komukoli. I když mluvčí Facebooku uvádí, že uživatele podněcuje k větší otevřenosti, protože to je v souladu s tím, „jak se svět vyvíjí“, jde o něco zcela jiného. Facebook chce touto nepoctivou taktikou dostat maximum informací z osobních profilů do internetových vyhledávačů a zvýšit tak svůj komerční potenciál. Ze soukromí uživatelů je tak během posledních let neustále ukrajován větší a větší díl. Vývoj podmínky užívání se již nejméně šestkrát jednostranně změnil a to bez výjimky v neprospěch ochrany soukromí uživatelů.
Cenu: Dlouhodobé porušování liského soukromí
Získává: Policie České republiky za nejrozmanitější formy závažných a dlouhodobých zásahů do soukromí občanů v bezprecedentní míře
Policie České republiky ocenění získává za nejrozmanitější formy závažných a dlouhodobých zásahů do soukromí občanů v bezprecedentní míře, jimiž dochází k zneužívání pravomocí, které jsou jí občany dány k výkonu její činnosti. Zejména za archivaci fotografií aut i jejich řidičů pořízených z kamerových systémů, za rozsáhlé nadužívání žádostí o přístup k citlivým údajům z mobilů, a v neposlední řadě za nezákonné a vysoce společensky nebezpečné špehování zcela bezúhonného ekologického aktivisty v Plzni na objednávku soukromé firmy.
Policie ČR, jako svědomitý Větší bratr „obyčejných občanů“, nás během minulých let již opravdu začala monitorovat na každém kroku. Začala využívat toho, že hledáčky kamer zachycují miliony řidičů a značek jejich aut, aniž by o tom věděli. Nejedná se jen o kamery v centrech měst, ale také o ty, které jsou umístěny v mýtných branách přímo na dálnici nebo v místech úsekového měření rychlosti. Takové údaje z kamer systému úsekového měření rychlosti provozovaných pražskou městskou policií pravděpodobně hromadně sbírá například pražská státní policie, a to bez ohledu na skutečnost, jestli fotografované auto jezdí nepřiměřenou rychlostí, či ne, případně jestli se jedná nebo nejedná o auto kradené apod. Vytváří se tak obrovská databáze o pohybu občanů, kteří nic neudělali. V Německu, kde policie fotografií z kamer využívala v mýtných branách, tuto praxi tamní Ústavní soud zakázal. U nás nebyla dosud ani řádně vyšetřena.
Cenu: Slídil mezi národy
Získává: Evropská unie za financování projektu INDECT
Cena se uděluje Evropské unii za financování vědeckého projektu INDECT. Cílem projektu je vývoj systému pro automatickou detekci abnormálního chování lidí na veřejných prostranstvích i na internetu. Údajně v zájmu veřejné bezpečnosti je vyvíjen a testován systém umělé inteligence, který bude schopen dohlížet na chování občanů automatizovaně, nebude závislý na lidském operátorovi. Každý občan se tak stává podezřelým a v případě, kdy bude jeho chování vyhodnoceno jako abnormální, může proti němu být zakročeno.
Na výzkumném projektu INDECT spolupracují univerzity a soukromé firmy napříč Evropou, dále polská a severoirská policie. Za Českou republiku se na projektu podílí Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Projekt je financován v rámci 7. rámcového programu částkou téměř 11 milionů euro. Konečnými uživateli systému mají být evropské policejní složky.
V rámci sledování abnormálního chování jsou sledována a vyhodnocována data z různých druhů senzorů. V případě městských prostor se počítá s využitím kamerových systémů v kombinaci se zvukovým záznamem z mikrofonů. Pro sledování pohyblivých objektů se počítá s nasazením bezpilotních letadélek. Pro sledování občanů na internetu se systém zaměřuje zejména na monitoring diskuzních fór, blogů a sociálních sítí.
Cenu: Nebezpečná nová technologie
Získává: GPS sledování automobilů bez vědomí majitele
V některých státech USA tamní policie umisťuje na automobily sledovaných lidí technická zařízení v podobě GPS. Ta umožňují přesně sledovat a lokalizovat pohyb těchto vozidel. Ke sledování přitom dochází nejen bez vědomí dotčených osob, ale i bez toho, že by kontrolu nad využíváním této technologie mohl vykonávat soud. Tato nová technologie má v sobě vysoké riziko nebezpečnosti svého zneužití v tom, že se může záměrně i nezměrně rozšířit do „civilního“ sektoru, čímž se každý majitel či řidič automobilu může stát bez svého souhlasu objektem sledování, aniž by s tím souhlasil, resp. aniž by k tomu existovala řádná zákonná norma.
Ke sledování vozidel se již nyní v českém prostředí využívají například kamerové systémy umístěné na mýtných branách nebo v místech úsekové měření rychlosti. Oproti těmto zařízením spočívá větší riziko využití GPS v tom, že lze přesně sledovat pohyb vozidla kdekoliv v čase. Využití GPS v kombinaci s ostatními prostředky (kamerové systémy, úsekové měření rychlosti, mýtné brány) zvyšuje nebezpečí narušení soukromí, protože umožňuje dokonale zmapovat nejen pohyb, ale i zvyklosti příslušného řidiče či spolujezdců.
Kategorie: Právní norma Velkého bratra
Vítěz: Dohoda ACTA za pošlapávání lidských práv a svobod na úkor zájmů jednoho ze sektorů průmyslu
Dohodou ACTA si zástupci skupiny označované jako „Velký Obsah“ chtějí vynutit ochranu svých zájmů i za cenu pošlapávání lidských práv a svobod. Velké firmy držící práva k dílům různých autorů, umělců či interpretů se pokoušejí prosadit tuto dohodu prostřednictvím jednání, které probíhalo v přísném utajení před širší veřejností, na kterou by tato dohoda měla dopadnout nejvíce.
Jméno ACTA je zkratkou z anglického Anti-Counterfeiting Trade Agreement, neboli: Obchodní dohoda proti padělání. Ve skutečnosti ale o žádnou obchodní dohodu nejde, a její pasování do roviny obchodní dohody je pouze jakýmsi krytím pro možnost vést jednání v režimu utajení. Stejně tak není ACTA primárně zaměřena na boj proti padělání a obchodování s padělaným zbožím.
Jde o plurilaterální dohodu původně sjednávanou mezi USA, EU, Švýcarskem a Japonskem (ke kterým se později připojily i další státy: Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Mexiko, Jordánsko, Maroko, Singapur, Spojené arabské emiráty a Kanada). Dohoda ACTA má zvýhodnit jeden sektor průmyslu a zaručit mu velmi rozsáhlou a specifickou institucionální ochranu. A to i za cenu hrubého pošlapání lidských práv a svobod všech ostatních.
Kategorie: Výrok Velkého bratra
Vítěz: Zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg za výrok o tom, že éra soukromí skončila
Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg tvrdí, že právo na soukromí je prostě jen sociální norma, která se v čase vyvíjí – a lidé jsou prý dnes s úplným odbouráním soukromí spokojeni, éra soukromí skončila. Normy se jistě mění, to je pravda. Je dobré připomenout, že už před nějakým časem třeba Židé povinně sdíleli se všemi informace prostřednictvím viditelně nošené žluté hvězdy – a úřadům si prosím žádný nestěžoval. Jestliže se však právo na soukromí pokládá za jeden z definičních znaků západní civilizace, prohlásit se průkopníkem jeho rušení, jako to udělal Zuckerberg, zní až příliš slídilsky…
Právo na soukromí, tj. na veřejné sdílení pouze těch informací, které dotyčná osoba o sobě skutečně zveřejnit chce, je v normálním mezilidském kontaktu přinejmenším na Západě považováno za samozřejmost. Je neslušné ptát se ženy na věk nebo kohokoliv na jeho sexuální orientaci či preference – mimo příslušný kontext, který daná osoba kontroluje a má možnost v něm uplatnit souhlas nebo nesouhlas. Automaticky není dáno vůbec nic.
Cenu: Ocenění za ochranu soukromí
Získává: Obec Vír za aktivitu místních lidí a zastupitelstva, kteří se vzbouřili proti kamerovému systému zabírajícímu i veřejná místa v obci
Původně měla povodím Moravy k Vírské přehradě plout cena negativní za dovršený plán společnosti Povodí Moravy osázet hráz nádrže kamerovým systémem, který dohlédne i na veřejná místa v obci. Nakonec však do obce Vír míří cena pozitivní. Za aktivitu místních lidí, kteří se proti nedostatečně zdůvodněnému, zneužitelnému a soukromí omezujícímu systému kamer vzbouřili, vzburcovali média, sepsali petici a poslali ji na radnici. A ta vzala názor více než 50 procent svých občanů vážně a pokusila se instalaci kamer zabránit. I když svůj boj s Povodím Moravy místní prohráli, porota oceňuje i jejich trochu donkichotský boj. Je to cena za zdravý rozum vírských občanů v čele s Jaroslavem Slezákem i zastupitelů spolu se starostou Ladislavem Stalmachem, kteří nepřijali plánovanou přítomnost kamer a odůvodnění, že by systém mohl vodárnu a přehradu ochránit před útokem teroristů, s pouhým pokrčením ramen. Položili na misky vah také neprůhlednost financování kamerového systému, cenu soukromí a volného pohybu bez všudypřítomných očí velkého bratra. Vírští přinejmenším rozvířili debatu, ve které stojí za to pokračovat.
Odborná porota rozhodovala ve složení:
Mgr. Petr Jansa – právník, Transparency Internacional
Ing. Mgr. Oldřich Kužílek – poradce a expert na otevřenost veřejné správy
RNDr. Ing. Jiří Peterka – nezávislý konzultant a publicista, pedagog na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací
RNDr. Miroslav Patrik – přírodovědec, ekologický aktivista a poradce ministra dopravy, předseda hnutí Děti Země
Mgr. Jiří Kopal – zakladatel Ligy lidských práv
Mgr. Karel Dolejší – ekologický a lidsko-právní aktivista, redaktor Britských listů
Ing. Tatiana Cséfalvayová – nezávislá poradkyně v oblasti ochrany soukromí
Mgr. Lenka Nejezchlebová – redaktorka časopisu Týden
JUDr. Ing. Helena Svatošová – advokátka, jednatelka organizace Iuridicum Remedium