Udělení ceny pro největšího slídila často nekončí u medializace problému. V minulých letech došlo v návaznosti na vyhlášení Cen Velkého bratra ke změně či posunu v problému, na který jsme upozornili. To nás jen utvrzuje v tom, že udílení Cen Velkého bratra má smysl!
Nejvyšší pokuta pro Avast (2024)
Cenu Firemní slídil získal za rok 2019 český „lovebrand“ Avast za prodej údajů o svých klientech. Avast údaje shromažďoval prostřednictvím svého doplňku pro webový prohlížeč. Tyto údaje o 100 milionech uživatelích se následně prostřednictvím dceřinné společnosti Jumpshot prodávaly společnostem jako Google, Coca-Cola, Microsoft a dalším, které je následně využívaly zejména k marketingovým účelům.
V dubnu 2024 vyměřil Úřad pro ochranu osobních údajů Avastu pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR.
Nakročeno ke zrušení výjimky za porušení GPDR (2019)
Na základě ocenění poslance Víta Kaňkovského za rok 2019 jsme zahájili s panem poslancem plodnou spolupráci směřující k odstranění výjimky, kterou dnes mají veřejné orgány: netýká se jich porušení GDPR. Skutečného zrušení se však zatím (leden 2025) stále dosáhnout nepovedlo...
HomeCredit upustil od šmírovací aplikace (2016)
Za rok 2016 jsme udělili cenu pro firemního slídila firmě Home Credit, která přišla s novým způsobem prověřování žadatelů o půjčku a oznámila záměr využívat při prověřování klientů speciální aplikaci, která zanalyzuje obsah mobilního telefonu klienta. V případě, že například najde kontakty na osoby, které v minulosti půjčky nespláceli, může být žadatel o půjčku odmítnut.
Po vyhlášení Cen Velkého bratra Home Credit obrátil a tvrdil, že žádnou šmírovací aplikaci do mobilů používat nebude. Dokonce prý toto vůbec neměl v úmyslu. To však bohužel moc nesedí s popisem záměru v rozhovoru.
Lítačka místo Opencard (2016)
Již v roce 2008 jsme udělili cenu Největší úřední slídil za projekt Opencard Magistrátu hl. m. Prahy. Po mnoha a mnoha letech jsme se konečně dočkali Lítačky, ve které byla nakonec zavedena možnost nechat si vymazat osobní údaje. Více o roli Cen Velkého bratra a IuRe zde či zde.
Právní regulace využívání analýz DNA (2015)
Za rok 2010 byla udělena cena Ministerstvu vnitra za bojkotování přípravy legislativy, která by mohla zlepšit ochranu osobních údajů při využívání kriminalistické databáze DNA.
V listopadu 2012 jsme dosáhli významného úspěchu, když vláda schválila podnět Rady vlády pro lidská práva, na základě něhož mělo Ministerstvo vnitra připravit právní úpravu využívání analýz DNA. V důsledku změny vlády však z těchto plánů sešlo.
V září 2015 pak sněmovní komise pro kontrolu odposlechů rozhodla o tom, že předloží poslanecké sněmovně návrh zákona o DNA, který dává právní základ existence kriminalistické databáze DNA a zároveň upravuje možnost provádění kontrolních analýz v rámci trestních řízení.
Konec uchovávání krevních vzorků (2013)
Za rok 2013 získalo cenu za dlouhodobé slídění Ministerstvo zdravotnictví za organizaci sběru krevních vzorků novorozenců. Ve čtyřech českých nemocnicích jsou uchováváno bez dostatečného důvodu více než 3 miliony krevních vzorků získaných při tzv. novorozeneckém screeningu. Nejstarší jsou z poloviny 80. let.
Podle poroty jsou vzorky potenciálně zneužitelné například k provádění analýz DNA. Navíc neexistuje dostatečný důvod proč by měly být uchovávány po dobu až 100 let. Úřad pro ochranu osobních údajů provedl kontrolu prováděnou ve fakultních nemocnicích v Brně, Ostravě a v pražské Všeobecné fakultní nemocnici a nemocnici na Královských Vinohradech na základě našeho podnětu. Výsledkem kontroly a následných správních rozhodnutí, která již nabyla právní moci, je likvidace kartiček starších 5 let, tedy drtivé většiny uchovávaných krevních vzorků.
Zrušení sKaret (2012)
Za rok 2012 si cenu anticenu pro úředního slídila odneslo Ministerstvo práce a sociálních věcí za projekt sKarty. Důvodem byla vedle skutečnosti, že existence karty s vývojem projektu ztratila v zásadě jakýkoli smysl, zejména fakt, že databázi osob, kterým měla být sKarta vydána, jakož i další správa životního cyklu karty, byla svěřena ze strany MPSV, a v rozporu se zákonem, soukromé bance – České spořitelně.
Proti sKartám jsme bojovali mimo jiné ve spojení s Národní radou osob s tělesným postižením od druhé poloviny roku 2012. Našemu podnětu směřujícímu proti sKartám, a zejména pak proti nelegálnímu předávání osobních údajů občanů České spořitelně, dal plně za pravdu Úřad pro ochranu osobních údajů. Právě toto rozhodnutí o nelegálnosti systému pak vedlo k otevření tématu sKaret v Parlamentu a k následnému zrušení sKaret jako takových.
Český statistický úřad si vyjasnil "anonymizaci" (2011)
V kategorii Úřední slídil za rok 2011 „uspělo“ Sčítání lidu, bytů a domů. Vedle mnoha organizačních pochybení byla tato akce provázena i nejasnostmi a problémy, které vedly k obavám, jakým způsobem bylo nebo bude naloženo s osobními údaji, které občané svěřili do rukou Českého statistického úřadu.
Český statistický úřad si po kritice tohoto přístupu začal s Úřadem pro ochranu osobních údajů vyjasňovat, co je vlastně možné považovat za anonymizaci. To vše bohužel až řadu měsíců poté, co vybral sčítací formuláře od občanů...
Protiústavní data retention (2011)
Po čtyřech letech úsilí se v roce 2011 podařilo dosáhnout zásadního rozhodnutí Ústavního soudu, který svým plénem jednomyslně prohlásil část zákona o elektronických komunikacích, přikazujícího povinně uchovávat záznamy o e-mailech, přístupu na web, telefonních hovorech a SMS občanů, tzv. data retention, za protiústavní.
V roce 2025 však problematika data retention stále trvá a stále proti této praxi bojujeme.