Výsledky třináctého ročníku Cen Velkého bratra (Big Brother Awards) – anticen pro největší slídily byly dnes vyhlášeny v Praze. Osmičlenná porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů vybírala vítěze z čtyřiceti nominací zaslaných širokou veřejností. Anticeny udělované ve čtyřech kategoriích získali Ministerstvo průmyslu a obchodu, poslanec Jiří Běhounek, Equa bank a Úřad vlády. Jediná pozitivní cena Edwarda Snowdena pak putovala neziskové organizaci Open Whisper Systems. Soutěž, která má své kořeny ve Velké Británii, pořádá nevládní organizace Iuridicum Remedium již od roku 2005.
Cenu pro Dlouhodobého slídila získalo MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Ministerstvo má na starost zákon o elektronických komunikacích. Ten obsahuje i právní úpravu tzv. data retention. Jde o povinnost poskytovatelů služeb elektronických komunikací shromažďovat metadata o elektronických komunikacích, a tyto plošně uchovávat pro potřeby policie a dalších orgánů po dobu šesti měsíců. Jde o velmi citlivá data o tom, kdo s kým komunikuje, ale i o podrobné údaje o pohybu každého z nás. „Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Toto ovšem u MPO bohužel neplatí. Soudní dvůr EU podobný plošný sběr dat označil již ve dvou rozsudcích za nepřijatelné a neústavní. K tomu lze přidat i statistiky, které ukazují, že takto masivní sběr dat zejména pro potřeby policie se nijak neodráží v poklesu kriminality či vzrůstu její objasněnosti. Navíc jak už to s obdobnými nástroji bývá, tak nejvíce zasáhnou ty, o něž vlastně vůbec nejde. Pachatelé organizovaného zločinu se pomocí řady nástrojů dokáží takovým sledováním vyhýbat. Nečinnost ministerstva ve chvíli, kdy jsou dlouhodobě pošlapávána základní práva všech občanů, si dle poroty cenu jednoznačně zaslouží,“ uvedl k ocenění výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.
Cenu pro Firemního slídila získala EQUA BANK za vyžadování souhlasu klientů s poskytnutím tzv. TelcoScore sestaveného z dat telefonních operátorů. Typické užití TelcoScore je při prověřování kredibility klienta ze strany banky, kdy banka zažádá o sdělení tohoto skóre prostřednictvím provozovatele služby Společnosti pro informační databáze, a.s. telefonní operátory. Od nich získá jedno číslo, které je sestaveno na základě 60 různých údajů, s nimiž operátor o zákazníkovi disponuje. Ačkoli o skóre banka žádá se souhlasem zákazníka, tak v případě Equa bank nelze tento souhlas odmítnout, jak uvedla banka ve vyjádření na svém oficiálním twitterovém účtu pro server E15. V odůvodnění udělení ceny je poukázáno na nebezpečný trend, kdy vyžadování souhlasu i u dalších finančních ústavů povede k tomu, že takový souhlas bude stěží moci být považován za svobodný. „Vypočítávání skóre na základě nesouvisejících údajů například o pohybu člověka, o způsobu využívání mobilního telefonu, o počtu cest do zahraničí, o frekvenci výměny telefonu atd., tedy z údajů, kde lze těžko předpokládat nějaký významnější vztah ke kredibilitě zákazníka, povede v budoucnu k tomu, že naše jednání v jedné věci může mít zcela nečekané dopady v jiné oblasti, to povede k permanentnímu stresu, ke konformismu a autocenzuře,“ uvedl Vobořil. V odůvodnění je poukázáno i na roli všech třech mobilních operátorů, kteří tímto způsobem obchodují s daty svých zákazníků.
Cenu pro Úředního slídila získal tento rok jednotlivec, a totiž poslanec JIŘÍ BĚHOUNEK za svůj návrh novely zákona o zdravotních službách zavádějící neomezený přístup k elektronické zdravotnické dokumentaci, který se objevil jako přílepek k zákonu o elektronické identifikaci a bez problémů prošel legislativním procesem. Tato novela zákona o zdravotních službách zavádí tzv. Národní kontaktní místo, přes nějž má být umožněn široký přístup k elektronické zdravotnické dokumentaci, včetně přístupu ze zahraničí. Zákon nicméně zcela postrádá nezbytné limity tohoto přístupu, stejně jako zcela mlčí o tom, zda může pacient sdílení svých citlivých dat jakkoli ovlivnit. Vedle rozšiřování zdravotnických registrů či slídění ve zdravotnických datech ze strany ministerstva financí, za něž byla udělena jedna z anticen za rok 2015, jde tak dle poroty o další příklad útoku na důvěrnost zdravotnických informací.
V další kategorii Výrok Velkého bratra zabodoval ÚŘAD VLÁDY ČR, za definici jak poznat Roma v metodice ke sčítání Romů, které provedl v roce 2017. Definice zní: „Za Roma (je) označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“ Dle odůvodnění udělení ceny je taková definice, která se v různých vládních materiálech objevila již opakovaně, neadekvátní a nepřijatelná. Není možné označovat kohokoli za příslušníka jakéhokoli etnika jinak, než že se k etnicitě sám přihlásí. Ačkoli cílem sčítání bylo získat celková čísla, tak k jejich získání bylo nezbytné, aby sčítající hodnotil etnicitu konkrétních lidí, bez toho, aniž by to oni sami mohli jakkoli ovlivnit. Místo větší integrace Romů do společnosti, což je nepochybně cílem Úřadu vlády, může požadavek na rozdělování lidí dle těchto kategorií přispět spíše k pravému opaku.
Pozitivní cenu Edwarda Snowdena za ochranu soukromí si odnesla společnost OPEN WHISPER SYSTEMS, která vyvíjí aplikaci SIGNAL určenou pro šifrovanou mobilní komunikaci. Signal je šifrovaný komunikátor určený především pro mobilní platformy (Android, iOS) pro přenos zpráv a hlasu. Dokáže šifrovat textové zprávy, obrázky i telefonní hovory. Dle odůvodnění je dnes Signal považován všeobecně za nejbezpečnější komunikační platformu, pokud jde o šifrování komunikace. Má dvě zásadní přednosti. Hlavní je to, že komunikace je šifrována tzv. end-to-end, což znamená, že k jejímu obsahu se nedostane ani provozovatel serveru, přes nějž se komunikuje, ale pouze sami uživatelé. Druhou výhodou je, že Signal je open source, tedy že každý může zkontrolovat, jak aplikace funguje, zda například neodesílá data někam, kam by neměla.
Složení poroty Big Brother Awards 2017
Jan Cibulka – datový novinář, Český rozhlas
Robert Malecký – redaktor, Hlídacipes.org
Ján Matejka – ředitel Ústavu státu a práva AV ČR, člen rozkladové komise ÚOOÚ
Ondrej Mikle – odborník na ICT technologie
Pavel Růžička – expert na IT bezpečnost,
Jan Vobořil – výkonný ředitel IuRe a advokát
Václav Vlk – advokát, Moreno Vlk & Asociados
Lukáš Zelený – vedoucí právní poradny časopisu dTest