Cenu pro Úředního slídila získala BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA (BIS) za návrh zákona, který otevírá zpravodajským službám cestu k nekontrolovanému využívání technologií rozpoznávání obličeje. BIS zpracovala návrh novely zákona o zpravodajských službách, který ji umožňuje vytěžit digitální fotografie z celé řady státních registrů a ty využívat k identifikaci pomocí softwarových nástrojů automatického rozpoznávání obličeje. „Schválená novela otevírá cestu zpravodajským službám k vytváření alternativních databází digitálních fotografií a plošnému využívání metod automatického rozpoznávání obličeje, které radikálně promění dopady sledování veřejného prostoru,“ upozornil výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil. Odůvodnění udělení ceny rovněž zdůraznilo chronicky nedostatečnou kontrolu zpravodajských služeb i problematickou snahu vyloučit z připomínkových řízení týkajících se takto významných zásahů do soukromí ze strany zpravodajských služeb Úřad pro ochranu osobních údajů.

Cenu pro Firemního slídila získala společnost AVAST za prodej dat svých klientů. Avast prostřednictvím dceřiné společnosti Jumpshot prodával velmi detailní data o tom, co uživatelé jejích produktů dělají na internetu. Ačkoli mělo jít podle prvotních tvrzení společnosti o data anonymizovaná, později vyšlo najevo, že lze údaje například s využitím údajů, které měli k dispozici velké společnosti, které data od Avastu kupovaly, propojit s identitou konkrétních osob. Tyto údaje o 100 milionech uživatelích se prodávaly společnostem jako Google, Coca-Cola, Microsoft a dalším, které je následně využívaly zejména k marketingovým účelům. Oproti jiným obdobným případům je třeba v dané věci zdůraznit dva problematické aspekty. Klienti za produkty zpravidla platili, takže se nedá řídi, že by šlo o klasickou výměnu produktu za osobní údaje, s níž se lze setkat v celé řadě jiných případů na internetu. Společnost Avast navíc budovala svoji značku a produkty na ochraně před obdobnými zneužitími osobních dat. „Případ Avastu porota vyhodnotila poměrně jednoznačně, jako jeden z největších afér roku 2019 i roku následujícího. Dobře ukazuje, jak důležité je věnovat dostatečnou pozornost anonymizaci dat, pokud s nimi chceme přestat nakládat jako s osobními údaji. Riziko zpětné identifikace je totiž velmi reálné i v případech, kde se to na první pohled nezdá. K identitě konkrétních osob se lze pak dostat i bez adresných údajů, i bez IP adres, třeba jen spárováním časů nákupů v konkrétních e-shopech,“ zhodnotil ocenění Avastu Vobořil.

Cenu pro Dlouhodobého slídila získala společnost PRAŽSKÁ ENERGETIKA za dlouholeté nahrávání svých klientů při hovorech na přepážkách v zákaznických centrech. Nahrávání probíhá minimálně od roku 2012. Společnost ho odůvodňuje potřebou zpracovávat nahrávky v souvislosti s uzavíráním a plněním smluv. Nijak ale nevysvětluje, jak mohou být tyto nahrávky uchovávané jeden a půl roku vlastně pro tento účel využitelné. Po-chybnosti vzbuzuje i na první pohled pozitivní možnost nahrávání odmítnout, protože v takovém případě zjevně PRE nahrávky nepotřebuje a na plnění smluv to nemá vliv. Odůvodnění upozorňuje na dlouholetý trend zbytečného nahrávání prakticky jakýchkoli hovorů se zákazníky po telefonu napříč komerční sférou, který se ovšem postupně přenáší bez jasného účelu i na kamenné přepážky. „Taková praxe, která zasahuje do soukromí klientů, ale i zaměstnanců dle našeho názoru ve většině případů vede nejen k porušování pravidel dle GDPR, ale i zákoníku práce, který zakazuje až na výjimky sledování zaměstnanců,“ uzavřel Vobořil.

V další kategorii Výrok Velkého bratra získal ocenění poslanec VÍT KAŇKOVSKÝ za výrok: „Jsem připraven v Poslanecké sněmovně předložit pozměňovací návrh, který sankce dle GDPR vyloučí“. Tento výrok pana poslance, který vycházel původně ze snahy pomoci malým obcím, předznamenal jeho poslanecký návrh vylučující možnost uložit za porušení pravidel dle GDPR jakékoli sankce všem orgánům veřejné moci. Výjimka, byť v konečné senátní podobě, byla oběma komorami schválena. Problém, který přinesla, se projevil krátce po nabytí účinnosti zákona, kdy ÚOOÚ nemohl uložit ministerstvu vnitra sankci za neoprávněné zpřístupnění dat tisíců občanů z jeho databází. „Považujeme za absurdní, aby velkým městům či úřadům nehrozila sankce za porušení stejných povinností, jaké mají všichni správci osobních údajů v této zemi, včetně nejmenších firem. Navíc pokud za stejné povinnosti orgány veřejné správy byly sankcionovány posledních 20 let a nepůsobilo to žádné problémy. Vítáme postoj pana poslance, který nám v reakci na udělení ceny přislíbil tuto chybu napravit a předložit příslušnou novelu zákona, která by problém řešila. V tom ostatně vidíme smysl udílení našich cen,“ uvedl Jan Vobořil. Vít Kaňkovský se ve své reakci pro IuRe vyjádřil: „Svůj slib připravit a podat poslaneckou novelu zákona o zpracování osobních údajů beru závazně a začnu na tom neprodleně pracovat, protože ten věcný výsledek mne opravdu netěší.“

Pozitivní cenu Edwarda Snowdena za ochranu soukromí si odnesla PRAŽSKÁ KOALICE za jednoznačné odmítnutí zavádět technologie rozpoznávání obličeje v městském kamerovém systému v Praze. Pražská radnice ústy vrcholných představitelů všech tří koaličních stran odmítla žádost policie, aby se u vybraných kamer na veřejných prostranství v Praze instalovala technologie umožňující efektivnější sledování pomocí funkce rozpoznávání obličeje. „Využívání rozpoznávání obličeje, ale i dalších metod automatické detekce, jako je na-příklad rozpoznávání SPZ aut, navíc bez detailní právní úpravy, považujeme za významné kroky k společnosti Velkého bratra. To, že v tom nejsme sami se odrazilo i na velkém počtu nominací, které na problematiku rozpo-znávání obličejů mířily. U pražské koalice jsme ocenili jednotné stanovisko vedení všech třech koaličních stran odmítající požadavek policie, a to i přesto, že v dlouhodobém plánu rozvoje kamerového systému z roku 2016 Praha se zavedením face recognition počítá. Věříme, že tento postoj je příslibem, že dojde k zásadní revizi těch-to plánů,“ uvedl Vobořil.

Jan Cibulka – datový novinář, Český rozhlas

Eduarda Hekšová – ředitelka spotřebitelské organizace dTest

Oldřich Kužílek –  poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, Otevřená společnost

Ján Matejka – ředitel Ústavu státu a práva AV ČR, člen rozkladové komise ÚOOÚ

Ondrej Mikle – odborník na ICT technologie

Pavel Růžička – expert na IT bezpečnost

Kateřina Smejkalová – politoložka, vědecká pracovnice Friedrich-Ebert Stiftung

Jan Vobořil – výkonný ředitel IuRe a advokát

Václav Vlk – advokát, Moreno Vlk & Asociados